Jak se zbavit krtka

    Vážení přátelé zahradníci. O faktu, že krtek je na našich zahrádkách nevítaným a nepříjemným hostem, nemusíme nikterak dlouze diskutovat. V následujícím příspěvku vám chci dát radu, jak se tohoto zvířete jednoduše a rychle zbavit. Ale nejdříve mi dovolte, abych vás široce obeznámil s tím, co vše jsem doposud vyzkoušel a co vše na krtka nefunguje. Jak říká klasik Jára Cimrman, vyhnout se slepým uličkám lidského poznání. Já jich prošlapal už spousty a chci se s vámi o ně podělit proto, abyste jim následně mohli vyhnout.   Mé problémy s krtkem začaly ve chvíli, když jsem si jako mladý kluk sestavil první jednoduchý fóliovník. Pod folií se zemina rychleji prohřála a krtek se zde rychle zabydlel. Proto jsem se poptal známých a začal první krůčky třicetileté války.  Rostlinka tmavě červené barvy neznámého jména krtka zaručeně odpuzuje, říkala jedna paní a darovala mi několik sazeniček.  Krtek těchhle pověr nedbal a milé rostlinky bez problémů podryl a ty následně uschnuly. Zkusil jsem proto další radu. Kousek starého hadru namočeného do petroleje umístit do krtčí nory.  I s touhle nástrahou si krtek hravě poradil.  Nejspíše mu petrolej smrděl a tak ho raději vyryl pryč ze země. Další radu nasypat krtkovi do díry  hnojivo ledek  jsem považoval za tak zcestnou, že jsem ji ani nezkoušel. Následně jsem také zavrhl nápad, nasypat do díry skleněné střepy. Nevím, jestli by vadily krtkovi, ale mně při pozdějších pracích na zahradě rozhodně ano. Částečný úspěch jsem měl s pastí vyrobenou z PVC trubky, do které mi krtek jednou vlezl. Ale v drtivé většině se jí krtek vyhnul. Pramalou úspěšnost pak měla tří litrová sklenice s vodou, která přerušila krtčí chodbičku a do které krtek opakovaně  odmítal spadnout.   Další slepou uličkou byla koupě akustického odpuzovače v ceně něco kolem pětiset korun. Proč neinvestovat do zaručeného zázraku techniky, který neustále mění frekvenci vysílaného zvuku a tím je naprosto jedinečný. V zázračné účinky jsem věřil do doby, než mi černou plastovou krabičky krtek vyryl ze země. Nevzdal jsem se a po několika letech jsem uvěřil další reklamě, tentokráte reklamě na gel. Ten ulpí krtkovi na packách a čumáku a krtek se otráví.  Postupně jsem vypatlal do hlíny na louce jeden a půl tuby (cenu si přesně nepamatuju, ale bylo nejméně tři sta korun za obě) a krtek si dále  budoval úhledné hromádky, jakoby korálky na šnůru navlekl.  Pochopil jsem, že tudy cesta nevede a bude dobré se vrátit k mechanické likvidaci. Čekání s motykou, až se pohne hlína je vhodné možná pro důchodce, kteří se doma nudí, co nemají nic důležitějšího na práci.  Já si sestrojil jednoduchý mechanický spínač, kdy krtek nadzvednutím hlíny přitlačil alobal na odizolované drátky umístěné nad ním a mně se doma rozezvučel bzučák. Byl to krok správným směrem, dokonce se mi podařilo krtka ulovit v jednu hodinu po půlnoci. Jednou mi alarm dokonce sepnula žížala, co vylezla z hlíny nadýchat se čerstvého vzduchu. Nedostatkem tohoto systému bylo, že jsem měl na zahrádce natažené dráty,  o které jsem občas zakopnul i já, častěji  však dítka či návštěvníci zahrádky. Zpřetrhané vedení pak bylo nutné opravit. Kromě toho jsem musel být v doslechu bzučáku, což byla ložnice, obyvák nebo kuchyň. Zde jsem se zdržoval pouze ráno, večer a v noci.  Když jsem probíral možnosti, jak tuhle situaci vyřešit, objevily se v prodeji první bezdrátové domovní zvonky (dvě stě padesát korun nejlevnější s dosahem sto metrů). Ihned jsem jej zakoupil. Zde bylo třeba zvonek malinko upravit. Na kontakt spínacího tlačítka jsem naletovat dráty a na jejich konec jsem připevnil jednoduchý mechanický spínač. Skládal se z kovové tyčinky zabodnuté do hlíny a dvou plastových desek osazených kontakty (foto č. 1). Spodní desku krtek nadzvednutím hlíny přitlačil k horní, tím sepnul elektrický okruh vysílací části zvonku.  Na zahrádku jsem umístil hned několik čidel a v dosahu padesáti metrů mně v případě pohybu hlíny začal zvonit zvonek, který jsem měl umístěný v kapse. Důmyslná konstrukce zvonku mi dokonce nabídla několik vyzváněcích melodií.  V té době můj tatínek přišel s převratnou novinkou. Jeho bratr prý už léta likviduje krtky elektrikou. Upevní fázi na vidle, a když se hlína pohne, zabodne vidle do země a elektrika krtka zabije. Pro člověka neznalého elektriky jsou zde nasnadě dvě otázky. Za první. Je tenhle postup humánní? Odpověděl jsem si sám. Pokud tuto metodu praktikují v některých státech USA k usmrcení lidí, tak proč by to nemělo být humánní vůči krtkovi? Druhá otázka je otázka bezpečnosti. Nedojde při puštění elektriky přímo do země k příliš velkému odběru a tím k poškození elektrického rozvodu? Provedl jsem jednoduché měření a k mému překvapení jsem zjistil, že odběr proudu je pouze v řádech desítek miliampérů (pro méně znalé – je to několik setin toho, co vám doma vezme elektrický spotřebič jako je trouba, mikrovlnka, rychlovarná konvice nebo sklokeramická deska). Tím jsem vyřešil otázku bezpečnosti. Jako samozřejmost beru to, že pokud člověk pustí elektriku tímto nevědeckým způsobem do země, měl by se nacházet minimálně metr od inkriminovaného místa a v suché obuvi.  Proces použití elektriky jsem zakomponoval do systému bezdrátového zvonku tak, že jsem fázi upevnil na kovovou tyčinku samotného čidla.  Vyskytl se zde jedem zásadní problém.  Pokud mi zvonek signalizoval pohyb krtka, já doslova vyběhl k vypínači, abych zapnul elektriku. Trvalo mi to minutu i déle, podle toho jak daleko jsem to měl v době signalizace k vypínači.  Krtek mezitím hodil zpátečku a nic se nedělo. Tuhle činnost bylo třeba vymyslet tak, aby ke spuštění elektriky došlo automaticky ihned po nadzvednutí hlíny a po určitém čase došlo k automatickému vypnutí.  Na zkoušku jsem v prodejně elektro zakoupil  časový spínač (další tři sta korun), vše zapojil tak, aby mi čidlo po nadzvednutí hlíny sepnulo elektrický obvod a po pěti minutách vypnulo. Systém byl konečně  dovedený k dokonalosti. Mezitím jsem jen tak mimochodem vyzkoušel sypat do krtčích chodeb karbid (obchodní označení Karbidex). Zde nemůžu jednoznačně říct, zda tahle metoda fungovala, protože jsem ji už kombinoval s elektrikou. Faktem je, že krtek zahrádku po čase opustil. Systém s časovým spínačem jsem dal dohromady v roce 2014 a světe div se, krtci si to mezi sebou řekli a od té doby ryjí pouze u sousedů. Přesto se můj kutilský duch nevzdal a přemýšlel jsem, jak celou věc zjednodušit. Mechanická čidla jsou náchylná ke korozi, při dlouhodobém dešti se zanáší hlínou. Také byl problém bezpečně umístit časový spínač. Při svých pravidelných návštěvách obchodních řetězců LIDL mi letos na jaře padl do oka senzor pohybu pro spínání venkovního osvětlení. S trochou nedůvěry jsem zakoupil jeden kus a doma se podíval, zdali bude možné tenhle převratný vynález použít ke spínání elektriky. Po odšroubování plastového krytu jsem povyskočil radostí. Stačí přivést napětí na svorku číslo jedna a dvě a po detekování pohybu se objeví napětí na třetí svorce (viz montážní návod spínače). A ještě je možné nastavit čas sepnutí od několika sekund do dvaceti minut. Další možností je pracovní režim den/noc, já zapnul noční variantu.  Vyzkoušel jsem celý systém a došel k závěru, že je to konečně to, co jsem celá léta zkoušel zkonstruovat.

    Takže systém funguje následovně. Čidlo namířím na místo, kudy krtek poleze, nebo pohne hlínou, vzdálenost maximálně deset centimetrů (foto č. 2).  Na svorku pohybového senzoru, kde dochází k sepnutí elektrického obvodu jsem upevnil drát, na jeho  konec připevnil kousek kovové kulatiny (pokud možno pochromované, pozinkované, případně měděné,  atd.., aby nedocházelo ke korozi) a tuto umístil na spodek krtčí nory (foto č. 3).  Čas sepnutí nastavil na pět minut. Zatím jsem systém vyzkoušel pouze jednou s naprostým úspěchem. Zde zdůrazňuji, že tenhle hlídač netrpí únavou, nevadí mu teplo, déšť, zima a nejspíše ani tma. Dokáže čekat libovolně dlouho. V rámci bezpečnosti práce je nutné udělat takové opatření, aby v době, kdy dojde k sepnutí elektriky, nebyly ohroženy žádné osoby případně zvířata náhodně se vyskytující v místě čidla a nejméně metr od něj. To znamená místo něčím zakrýt (igelitová folie, krycí plachta) a nejlépe i ohradit. Také je vhodné samotný spínací senzor zakrýt před deštěm, přestože je konstruován jako voděodolný.

   Závěrem ještě malinká finanční rekapitulace.  Odpuzovač krtků, gel, bezdrátový zvonek a časový spínač mně postupně vyšly téměř na patnáct set korun. Pohybový senzor jsem zakoupil v ceně okolo tří set korun. V závěru svého příspěvku řeším poslední otázku. Jak poradit vážným zájemcům, pokud funkčnost pohybového čidla dostatečně nepochopili, popřípadě jej svépomocí nedokáží zapojit. Byl bych nerad, aby mě slovně napadali, uráželi, případně žalovali skalní ochránci zvířat, přestože jak jsem uvedl výše, oficiálně prodávaný gel slouží také k likvidaci krtků. Můžete mě zkusit kontaktovat na e-mail geminni65@seznam.cz. Sdělte mi i případné kladné ohlasy.  Ještě jsem opomněl jednu maličkost. LIDL dodává technické vybavení do prodejen dvakrát ročně a jsou většinou rychle vyprodány. Já koupil senzor někdy koncem května, takže znovu by se mohl na prodejnách objevit koncem listopadu. Zároveň si myslím, že by měly jít použít i pohybové senzory prodávané v elektroprodejnách.

 

 

Napište nám!

Zajímá Vás přibližná cena? Stačí jen vyplnit formulář a my se Vám ozveme

Kontakt

Rizikové kácení Vsetín tel: 604 718 067
IČ: 04576918
kacenivsetin@seznam.cz